O plánovaných budovách Vědeckotechnického parku v areálu bývalého Barumu se toho napsalo už hodně. Nebo raději, píše se spíše o nové škole, která zde má vzniknout a o třech obrovských budovách se raději mlčí. Pokud se o nich mluví, tak spíše v pozitivním slova smyslu - bude se stavět na dnes znehodnoceném území a ne na orné půdě, což je skutečně skvělé. Bude se jednat o budovy pro vědecko-technické instituce a věda a výzkum jsou dnes doménou nejúspěšnějších zemí světa. O těch méně pozitivních zprávách se píše málo. Budovy jsou opravdu obrovského rozměru a naruší měřítko okolní zástavby. Pan architekt sice na veřejném jednání argumentoval tím, že už budovy takového rozměru v okolí máme - tedy dvě současná dvě VTPčka, ale ty rovněž narušují měřítko okolní zástavby. Když pojedete směrem z Přílep, všimněte si malých domků po své pravici a čtyřpatrových budov po své levici - rozhodně se nejedná o harmonickou zástavbu. To by ale byl ten nejmenší problém.

V současné době se dají čerpat evropské fondy na vědecké instituce - respektive na stavbu jejich budov, a tak také staví každý, kdo může čerpat evropské dotace. Na České zemědělské univerzitě vyroste každoročně alespoň jedna budova. České vysoké učení technické
v Dejvicích také staví o sto šest. Příkladem může být obnovená budova bývalé menzy
na Jugoslávských partyzánů, dnes rektorát ČVUT, které soukromě říkám balíček, podle designu horních pater připomínající zabalený dárek. Vysoké školy tedy mají dostatek peněz
na stavbu budov pro výzkumné účely. Ale protože z EU se na tyto projekty peníze jen hrnou, proč si nepostavit takové budovy i u nás v Roztokách? Ale kdo v nich bude sídlit? Investor, ústy pana architekta, argumentuje tím, že nájemníky už má. Proč ovšem nejdou do budov
pro stejné účely, stejného investora, které už v Roztokách - tedy spíše v Žalově - máme a jsou poloprázdné (dle zaměstnanců Struers a ČP Cloud). Dvě současná VTPčka sice mají mezi nájemníky ČVUT nebo mezinárodní firmu Struers, ale ty nepokryjí nájem celé plochy.
V současných VTPčkách si můžete pronajmout celá patra, ale stále se je nedaří obsadit. Proč?

Jak víte, výzkumné a vědecké instituce v okolí jako zmíněná ČVUT i ČZU mají svých nových budov dost. Běžné firmy potřebují zaměstnance a v Roztokách nemáme tolik specialistů
na vědu a výzkum, kteří by mohli obsadit všechna nabízená místa, a tak se firmy spoléhají
na větší základnu jako je třeba Praha. Ale kdo bude z Prahy jezdit do Roztok za prací, když nejsme na metru? A také, proč by nájemce platil stejné nebo jen mírně nižší ceny nájmu
v Roztokách, když v Praze je tolik reprezentativních a volných budov s dostupným nájmem? Výsledek nové výstavby VTP bude pravděpodobně podobný jako u těch současných - nízká obsazenost, která bude znamenat nízké příjmy pro investora, a tudíž nebude rentabilní investovat do obnovy budov, které začnou chátrat a vznikne nám tu nový brownfield. Jen si ho neužijeme my, ale naše děti. Možná to nedopadne tak špatně a nakonec se podaří nepotřebné budovy přestavět na bytovou zástavbu, kdo ví? Ale kdo je na vině? Evropské fondy na projekty jsou v mnoha případech skvělé, ale v mnoha také absolutně zbytečné. Investuje se díky nim do megalomanských projektů, které jsou drahé, velké a neudržitelné. Jako příklad si můžeme vzít relativně nové informační centrum v Krkonoších, které je sice architektonickou perlou, ale zeje prázdnotou. Dalším projektem je třeba park v Praze - Dubči, který je až příliš velkoryse zrekonstruovaný díky dotacím z EU, ale dnes městská část nemá
na údržbu, a tak postupně park začíná chřadnout a do dvaceti let polovina bude opět zarostlá plevelem a nálety.. A otázkou je, jak dopadne další evropský projekt - vědecko-technický park v Roztokách. Kdyby byla ta současná VTPčka úspěšná, určitě by byl důvod postavit další. Ale máme zde už dvě budovy, které jsou poloprázdné a nikdy se nepodařilo plně obsadit, ale my si pro jistotu necháme postavit ve svém městě ještě tři takové. Neviním developera, ten má své podnikatelské zájmy a na jeho místě bych nejednala jinak, když to EU zaplatí. Otázkou je, jestli by vedení našeho města nedokázalo lépe hájit zájmy obce a jejího harmonického a udržitelného rozvoje. Území pro výstavbu VTP mělo spadat pod regulační plán horní Žalov, ale díky implementaci budovy školy do projektu bylo možné území z regulačního plán vyjmout. Takže všichni vlastníci pozemků budou muset regulační plán respektovat - kromě jednoho. Dále občané dali jasně najevo svůj odpor k této výstavbě v petici, kterou jich podepsalo několik stovek. Orgány města však petici ve veřejném jednání nevzaly v potaz, protože byla podepsána před změnou projektu, tedy předtím, než byla do areálu VTP naplánována škola. To, že občané protestovali proti VTP, však už příslušný orgán neřeší a petice byla pravděpodobně prohlášena za nerelevantní. Nevím, proč se naši zastupitelé
na facebooku i jinde tolik diví, že se občané neangažují v politice. Asi proto, že jejich hlas není v uších vedení města hlasem stejně silným, jako je hlas developera nebo krátkodobých ekonomických zájmů. A tak se můžeme těšit, že i u nás vznikne další megalomanský projekt pod záštitou EU, s nejistou budoucností a jako zárodek budoucího brownfieldu. Alespoň budou mít naše děti za dvacet let zase co řešit.

Eva Sodomová