Právě tuto otázku jsem si musela položit po posledním zastupitelstvu města Roztoky dne 21. září 2016, jehož jedním z bodů byla změna zadání regulačního plánu Roztok - Horního Žalova. Již v únorovém čísle Odrazu (2/2016) jsem se věnovala otázce budoucnosti Žalova v článku O budoucnosti Žalova aneb Je Žalov v ohrožení?, kde jsem vyjádřila své obavy z dalšího vývoje území kdysi samostatné vsi Žalova.[1] Ten byl otevřenou výzvou městu k zodpovědnému nakládání s jeho katastrálním územím, výzvou nejen k respektování, ale i přihlížení k názorům občanů při rozhodování a v neposlední řadě výzvou poučit se z minulosti, která nás nyní dostihla v takových kauzách, jakými jsou Dubečnice, Solníky, Nádražní 23, Maxmiliánka v Tichém údolí a další.

Pozorný čtenář, který si výše zmíněný článek přečetl, v něm našel větu: "Funkce města je hájit co nejlépe veřejný zájem svých občanů a město by se mělo vždy ptát, zda rozhodnutí, které učiní, je skutečně tím, které je ve veřejném zájmu občanů, a to i za cenu, že je někdy nutno projevit více odvahy a otevřenosti." Nehodlám se však opakovat, neboť ten, kdo má o budoucnost Žalova skutečný zájem, určitě tento článek četl a dobře jej zná. Touto větou chci jen upozornit, že právě v tuto chvíli dochází k zjevnému potlačení veřejného zájmu občanů, což je skutečně "nedůstojné jednání". Ona projednávaná změna zadání regulačního plánu Roztok - Horního Žalova je naprostým selháním města. Tato slova nejsou cíleně zesílena a nejsou žádnou předvolební taktikou (mimochodem je touto dobou už po krajských volbách), jsou bohužel jen holým faktem. Město se totiž výměnou za budovu základní školy s osmi třídami de facto vzdalo svého vlivu na podobu výstavby nového areálu VTP Žalov firmy Trigema, a. s. dle záměru "Revitalizace areálu bývalé cihelny".

O projektu nové školy se roztočtí občané mohli více dočíst v posledním čísle Odrazu (9/2016). Původně plánované bytové domy v severní části pozemku má nahradit nová škola s velkým hřištěm. Zde se však město opět pouští na tenký led a současně předbíhá kroky, které by mělo před tak závažným rozhodnutím podniknout. Vzdáním se regulace v zájmovém území firmy Trigema, a. s. zcela rezignuje na své vlastní zájmy a žene se do problémů, které už nyní lze při zralé úvaze předjímat. Jednoduché fráze a konstatování, že novou školu potřebujeme, nejsou argument. Nikdo jistě nezpochybňuje, že další školu město potřebuje, nicméně tohle není způsob, kterým lze vybudování nové školy dosáhnout. Už sama lichá je motivace stávající politické reprezentace, s níž si již nyní v polovině volebního období takticky připravuje náboje pro další komunální volby. Než nekoncepční plánování nové školy by možná její úvahy měly směřovat k otázce, zda nejednat s Trigemou, a. s. o celkovém odkupu daných pozemků, které mají pro město tak vysoký rozvojový potenciál, případně zda nevstoupit s investorem do smluvního partnerství a budovat zde systémově ve prospěch místních občanů. Pak by tam možná nemusela být jen nová škola, ale i třeba centrum služeb, komunitní centrum či zázemí pro nedalekou národní kulturní památku výšinné opevněné sídliště - hradiště Levý Hradec a kulturní památku výšinné opevněné sídliště - hradiště Řivnáč. Jistě by mě mnozí občané ve výčtu potřeb doplnili. A za přemýšlení by stála také prostá úvaha, zda by takto řešené území ve vlastnictví města nepřineslo Žalovským více zaměstnanosti než celé VTP a škola dohromady.

Již jsem si jako zástupce opoziční strany zvykla, že jen obtížně v menšině, kterou představuje v zastupitelstvu města či jeho dalších orgánech, můžeme cokoliv zvrátit či ovlivnit. Zachovat si svůj názor a zdravý rozum však člověk může i navzdory politické příslušnosti. V tuto chvíli se více cítím jako občan a obyvatel Žalova než jako zástupce politické strany. Jako občan bych očekávala, že před tak zásadním rozhodnutím město předloží jak studii proveditelnosti, tak další dokumenty, které doloží výhodnost jím prosazovaného řešení a podpoří jeho argumenty. Celá akce totiž z komplexního pohledu hrozí fiaskem, které bude mít negativní dopady na město, nikoliv však na investora. Ten už totiž v řadě ze svých kroků ukázal, že na rozdíl od města je vždy krok napřed. Možná proto může na svých stránkách hrdě mluvit o svých úspěších. Regulační plán pro oblast Roztok - Horního Žalova měl bránit předimenzované výstavbě a pomoci systémově řešit toto území, vyjmutím "klíčové plochy" se tak naprosto vytrácí jeho účinek. Město se vědomě vzdává svého právního nástroje, kterým může vymáhat veřejný zájem svých občanů. Nadto se v roli vyjednavače rozhodně neosvědčuje, když o příspěvku velkého investora na infrastrukturu města tvrdě nevyjednává a ani po 27 letech od politicko-ekonomických změn nemá definované jednotné podmínky pro vyměření výše příspěvku na svou infrastrukturu od velkých investorů. S připomínkou kauz Dubečnice a Nádražní 23 by byl takový krok ze strany města na místě. Příkladem městu Roztoky může být chování jiných středočeských měst a obcí.

Nadto konstatování pana starosty, že v roce 2018 budeme mít novou školu, se z celkového pohledu jeví jako nereálné, i když nikdo neumí předvídat a každý má právo mýlit se tam, kde lze zatím pouze věštit. Co však v tuto chvíli lze shrnout, jsou přímé či nepřímé problémy, s nimiž se při této akci musí jak investor, tak město vyrovnávat. Jsou jimi:

1) geomorfologická situace terénu ovlivněná z minulosti existencí provozu bývalé cihelny - ze situace území se jeví, že areál nové školy je zjevně plánován v místech, kde terén působí jako nejméně stabilní a bude vyžadovat nákladné terénní úpravy;

2) hydrogeologické podmínky místa, které mohou mít negativní dopady na níže položené pozemky;

3) rekultivace zemníku, k jehož hranici je paradoxně blíže směrována budova nové školy na místo souběžně plánovaného prostoru hřiště;

4) území je i přes starší drastické zásahy do terénu územím s archeologickými nálezy v blízkosti dvou významných archeologických památek, v celé ploše tak musí proběhnout záchranný archeologický výzkum, náklady na tento výzkum nebyly v materiálu předkládaném ZM dne 21. 9. 2016 nijak zahrnuty do kalkulace nákladů, které půjdou za městem;

5) nedostatečná kapacita vodovodního řadu a jeho celkový stav. Aktuálně například v částech starého Žalova panují problémy z důvodu nutné regulace tlaku vody. Potrubí je tlakováno tak, aby voda mohla být vedena do nové výstavy výše, čímž vznikají problémy ve starší zástavbě položené níže.

6) nedořešená problematika ČOV - diskuse o ní je stále otevřená a vyvolává rozpory, viz 8. zasedání Zastupitelstva města Roztoky dne 21. 9. 2016;

7) nevyhovující stav žalovské komunikační sítě, který stavba daného rozsahu zhorší a oddálí řešení dlouhodobě odkládaných investičních akcí na komunikacích v Žalově;

8) vágní závěry a nejasnosti v otázkách financování areálu nové základní školy a sporná otázka právní vymahatelnosti Memoranda o spolupráci při výstavbě areálu VTP Žalov a ZŠ Žalov, uzavřeného mezi firmou Trigema, a. s. a Městem Roztoky;

9) nedořešené širší vztahy v území Žalova - například není dostatečně zajištěno zázemí pro národní kulturní památku výšinné opevněné sídliště - hradiště Levý Hradec a kulturní památku výšinné opevněné sídliště hradiště Řivnáč, kde chybí parkovací a odstavné plochy v jejich blízkosti, atp.

10) mezery v infrastruktuře základní občanské vybavenosti Žalova.

Všichni občané mají jistě právo vědět, v jakých etapách do roku 2018 budou všechny tyto problémy řešeny a z jakých finančních zdrojů na jejich vyřešení či odstranění bude čerpáno. A zejména už proto, že podmínky života obyvatel dotčených částí Žalova budou stavbou daného rozsahu ztíženy a město bude rovněž nuceno řešit kompenzace za případné škody či újmy.

Na celé této kauze je smutné, že rádoby "bohulibým" a tolik potřebným vybudováním nové základní školy jsou s přispěním města znejasněny skutečné zájmy firmy - tj. prosadit s minimálními možnými změnami podobu nově plánovaného areálu VTP tak, aby jí vynaložené investiční prostředky měly svou ekonomickou návratnost. Ta při potížích města bude reagovat podobně jako na veřejném slyšení 18. února 2015, kdy k nedostatečné kapacitě vodovodního řadu suše konstatovala, že město si za tyto problémy může samo. A bohužel její zástupci mají pravdu a už vůbec jim nelze vyčítat, že jen chytře na rozdíl od jiných investorů v Roztokách ladí na tu správnou strunu, aby dosáhli svých cílů. Domnívám se, že otázka byla a je natolik zásadní, že ji město nemělo právo na zmíněném zastupitelstvu rozhodnout. K tomu jen dodám. Poslední živnostník ze Šáreckého údolí mi nedávno řekl: "Každý správný statkář stavěl svůj dům tam, kde nic nerostlo, a než dům začal stavět, postavil tam kadibudku." Jak příznačné pro dnešní dobu, kdy stavíme tam, kde nemáme, a to, co nepotřebujeme v první řadě. O možných budoucích finančních problémech města plynoucích z takového chování raději ani nemluvě.

Je tedy skoro nabíledni, že z hlediska současných kroků města Roztoky by zřejmě bylo Žalovu lépe bez Roztok. Že malé vsi si umí poradit a dokáží větší města předčít svou zodpovědnou politikou i hospodařením, ukazují například nedaleké Únětice a Úholičky. Ty dokonce vystoupaly díky svému přístupu a ohledu k obyvatelům až na ocenění Vesnice Středočeského kraje roku 2016. Možná bychom se v Žalově dočkali i řešení jiných problémů, než jen nárazového a parciálního řešení komunikací na podporu volebních preferencí. Nechci se však chovat dle přísloví: "Hadr onuci haní, oba roztrhaní", proto se ptám obyvatel Žalova: jak by vám bylo bez Roztok?

Mgr. Jitka Šrejberová, Ph.D., umělecký historik,

zastupitelka Města Roztoky za Stranu zelených (www.szroztoky.cz)

[1] Naposledy Žalov fungoval samostatně v letech 1867 až 1960.