V březnovém Odrazu jsem psala o uhynulém vřesovišti na Řivnáči. Po mnoha stížnostech občanů jsem se vydala na Řivnáč v doprovodu odborníka na krajinu a po následném rozhovoru s ním jsem napsala o způsobu udržování vřesovišť a na závěr jsem ho konfrontovala s vřesovištěm na Řivnáči, kde retenční schopnost z hlediska vody je kriticky nedostatečná. Byl to článek spíše teoretický a nikoho jsem v něm nejmenovala. A ejhle! Jak se říká - "potrefená husa nejvíc kejhá."

Článek pana Zděbla je protkán mým jménem natolik, že by si mohl čtenář splést téma ochrany vřesoviště s tématem o biblických městech hříchů, Sodomy a Gomory.

Pan Zděblo s mým názorem nesouhlasí a píše, že největší význam pro vřesoviště má pastva!! ..."pastva díky odstranění živin z půdy umožňuje uchycení semen vřesu a růst semenáčků."

A co říkám já ve svém článku? Cituji: " Asi největší význam má pro vřesoviště pastva: jak se dobytek pohybuje po vřesovišti, vytváří místa s různým narušením v podobě vyšlapaných chodníčků, stávanišť, okusových forem dřevin apod. Jsou zaměřeny právě na vytváření míst s obnaženým půdním povrchem.

Tak jsem z toho jelen. Nevím, kdo má pravdu?

Ale doufám, že oba velmi dobře víme, že oblast Řivnáče má kamenné podloží, nedostatečnou retenční schopnost a ve spojení se změnou klimatu a pastvou se zkáza jen urychlila. Rozdílné přírodní lokality bychom měli spravovat s citem a s přihlédnutím na jejich polohu a ne podle nějaké šablony. Proto bych očekávala aspoň malé doznání, že výsledek není takový, jaký se očekával. Ale mužská ješitnost to asi nedovoluje. (Promiňte, neplatí to pro všechny).

Eva Sodomová