Definici občana najdeme v encyklopediích i učebnicích. Tam se můžeme dočíst, že občanství je právní svazek mezi občanem a státem a na jeho základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti. Dočtete se také velmi důležité ponaučení, že aktivní role občana v demokratickém světě je stejně důležitá jako role politických stran. Roli občana má plnit každý z nás. Toto je definice směrem ke státu.

A jaká je role občana ve vztahu k obci a ke kraji?

U obce a krajů to znamená co nejširší zapojování občanů do veřejné debaty o důležitých věcech. Vyslechnutí návrhů a vyvolání diskuse mohou přinést alternativní řešení aktuálních problémů, cenné informace o potřebách a přáních lidí, jakož i nové podněty k činnosti. Místní samospráva, za jejíž činností stojí široký konsenzus a podpora občanů, může často prosadit svoje zájmy mnohem efektivnějším a v každém případě legitimnějším způsobem. Samospráva, která nerespektuje zájmy občanů, nejedná v souladu s demokratickým systémem.

V demokratických společnostech je občan nástrojem k moci. Svobodné volby dávají možnost volit politika, stranu či prezidenta , který nám slibuje lepší život, více peněz a my mu chceme věřit. V mnoha případech to však bývají sliby spíše populistické nebo záměrně lživé a na ně se po volbách rychle zapomene a občan se stává opět nedůležitý.

Tento rok je rokem volebním a tudíž se projeví víc než kdy jindy velká iniciativa politických stran a sdružení. Všichni vám budeme servírovat naše úspěchy v minulém volebním období a slibovat, co vše plánujeme docílit v letech příštích. Ano, můžeme slibovat a naše záměry myslíme jistě velmi vážně. Ale volby jsou volby a nikdy nevíme, jak dopadnou a co více, nevíme, kdo s kým se spojí. Po volbách začnou strany kalkulovat a dojednávat co nejvýhodnější spojenectví a po kratší, někdy i delší době najdou dvě, tři i více stran společnou řeč a zájmy a utvoří koalici, která bude vládnout a rozhodovat o tom, co se vybuduje, kolik co bude stát a kam bude naše město směřovat. Opozice pak bude velmi těžce prosazovat své projekty a nápady a většinou zůstane jen u snahy. Sesbírá jen pár drobků, které spadnou ze stolu. Tím si nechci ani stěžovat ani kritizovat, to je tvrdá realita.

I naše sdružení Cesta pro město uvádí na svých webových stránkách vše, co se mu za poslední volební období povedlo: zachránili jsme Žalovskou alej, zasypanou do čtyř metrů zeminou, za tento nedovolený zábor jsme do městské pokladny přinesli 200 000 Kč. Alej jsme pojmenovali Žalovská a Holý vrch a jeho okolí jsme proměnili ve volnočasovou oblast s lavičkami, pítkem a přidali jsme ještě jednu alej – tentokráte keřovou. Tento rok snad již doroste a bude sloužit tak, jak od ni očekáváme. Jsme rádi, že tato oblast je nyní využívána jak starousedlíky k procházkám s pejsky, tak nově přistěhovaným rodinám ke sportu i dětským hrátkám a že zde našel příhodné místo i koňský jezdecký oddíl.

Další naší aktivitou jsou veřejné a kulturní akce, některé již tradiční. Ať už je to setkávání občanů u příležitosti rozsvícení vánočního stromu v Žalově, Májová veselice na Tyršově náměstí, nebo společné dopolední zpívání vánočních koled na štědrý den.

A neschází ani pomoc našim spoluobčanům. Obraceli se na nás se svými problémy a pokud to bylo jen trochu v našich silách, pomohli jsme.

Toto je jen malý výčet z naši práce, kterou děláme rádi a jsme na ni pyšní. A byli bychom ještě více, kdybychom dostali šanci naplňovat naše plány a vize ve větším měřítku. Zavázali jsme se k tomu, že dotlačíme Středočeský kraj k realizaci tak dlouho očekávaného průtahu městem nebo že vybudujeme domov seniorů s poliklinikou v dostupné vzdálenosti, která by soustředila lékaře na jednom místě. Pro přibývající obyvatelé Žalova bychom rádi zajistili patřičnou občanskou vybavenost, která je dlouhodobě nedostatečná. Uvědomujeme si, že to jsou vize odvážné, jsou to vize, které se nedají splnit ve čtyřletém volebním období, ale dá se na nich promyšleně a cíleně pracovat. Právě nekoncepčnost je tou největší chybou, které se vedení měst a obcí dopouští.

A tak po čtyřech letech našeho působení v opozici se opět vrháme do boje o kousek místa na „výsluní“. Protože jsme nezávislí kandidáti, musíme nasbírat přibližně 650 podpisů obyvatel se stálým bydlištěm v Roztokách. Chodíme od domu k domu, mluvíme o své práci v minulých letech, seznamujeme vás s našim budoucím programem a vážíme si každého získaného podpisu. Je to práce těžká a někdy i ponižující, protože se často setkáváme s lidmi, které politika (ani ta komunální) nezajímá, s takovými, kteří z principu nechtějí nic podepsat, nebo s těmi, kteří mají obavy, že nás tímto podpisem už volí a jsou i tací, kteří nás pošlou do pr…čic. Ale má to i svou pozitivní stránku. Vyslechneme si, co je ve městě dobré či špatné, nebo co město potřebuje. Setkala jsem se i

s lidmi, kteří jsou spokojení a nijak moc si nestěžují, jen snad obligátně na tu naši silnici.

A tak bych na závěr ráda poděkovala těm občanům, kteří nám dali svůj podpis a vědí, že pluralita je v demokratickém světě důležitá, ale i těm ostatním, díky kterým jsem nabyla mnoho cenných zkušeností a názorů na život v našem městě. Lidí, kteří zde žijí hezkých pár let, milují své město a stejně jako my vědí, co Roztoky potřebuji.

Vážení spoluobčané, přeji vám hezké léto a v září na shledanou u voleb.

Eva Sodomová