Postav dům a zasaď strom - nebo naopak?
Naše dlouhé spory s firmou Ridera nakonec dospěly k uspokojivému konci. Firma uznala své pochybení a za nedovolené užívání městského pozemku, zasypání a dlouhodobé poškozování stromů zaplatí městu 250 000 Kč a ošetří poškozené stromy, případně vysází stromy nové. V tomto případě jsme byli úspěšní-firma dostála svému slovu, zemina byla odvezena, stromy ošetřeny a za jeden uhynulý strom byl zasazen strom nový. (Firmě Ridera byla zaslána dohoda o narovnání, ale ještě se městu nevrátila dohoda podepsaná z jejich strany a tedy nebyla zaplacena ona dlužná částka).
Na chvíli jsme si oddechli, ale než jsme se mohli vzpamatovat, začala na druhém konci města "řádit" další stavební firma. Horní Žalov, oblast za bývalou Barumkou, obsadila po novém roce firma Hypos Plus a proměnila ji v měsíční krajinu. Ne, že by před tím tato oblast byla něčím zajímavá. Naopak, Je to "díra" kam se do nedávna vyváželo vše, co se dalo. Ale přesto i to málo, co zde bylo, stačila firma hned v prvních dnech svého působení zničit. Alej už docela vzrostlých ořešáků, která lemovala pole a tvořila větrnou bariéru proti větru ze západu musela stavebníkům ustoupit. Některé stromy pořezali a některým ořezali větve, protože zasahovaly do cesty. Obehnali svůj pozemek plotem tak neprostupně, že srna, která si "neuvědomila, že se má vystěhovat", běhala zmateně okolo plotu, narážela do něj hlavou a hledala způsob, jak odtud uniknout. Firma si také nedělala problémy s nějakým zaměřováním pozemku a tak oplotila i dva pozemky města a betonovou cestu, která je jediným přístupem do oblasti Koláčova a Řivnáče z jižní strany a je využívána občany k procházkám. Protože tato cesta se nachází na pozemku stavebníka, požádali jsme ho o zpřístupnění cesty výměnou za nedovolené užívání oplocených městských pozemků. Na to firma slyšela, ale vypadá to, že si budeme muset stejně vyšlapat cestu po poli, neboť betonka je stejně často neprůchodná díky hromadám vybagrované zeminy. Pak ovšem budeme muset opět přistoupit k sankcím za nedovolené užívání městských pozemků podobně, jako to bylo s firmou Ridera.
A tak je to pořád dokola. Zatímco na jedné straně obce vysazujeme stromy a keře, staráme se o pořádek a snažíme se vytvořit co nejlepší prostředí pro lidi i zvířata, na druhém konci se kácí vzrostlé stromy a celá okolní vegetace musí ustoupit budoucí zástavbě. Když někam nastoupí stavební firma, vypadá to, jako když se oblastí přežene tornádo. Pak se stává, že ze strany citlivých lidí žíjících v blízkosti tohoto počínání dochází k lítosti, rozhořčení a vzteku.
Chyba ovšem začíná již v hlavě projektanta, na papíře samotného projektu. Na svých toulkách po Evropě ke své radosti zjišťuji, že přibývají architekti, kteří bývají citlivější k přírodě a někdy navrhnou dům tak, aby nějaký ten strom mohl na pozemku zůstat. Navrhnou dům, který se vyhne stromům, nebo strom dokonce prostupuje samotným domem. Důvodů, proč stromy na pozemku ponechat, je hned několik. Samozřejmě je to ohled k přírodě - stromy vytvářejí zdravé ovzduší, kterého s ubývající přírodou ubývá. Kromě toho nám v létě poskytují stín, zahrada se díky nim v létě nepromění ve vyprahlou Saharu. Navíc odvádějí z půdy vodu, která může ohrožovat základy domu. Někdy se takový architekt objeví i u nás, ale je to pořád jen výjimka. Těší mě, že takových staveb přibývá a netěší mě, že se tak neděje v Roztokách. Přece v dnešní době si již plně uvědomujeme, že přírodu je třeba chránit, a to i v případě, pokud se jedná třeba jen o jeden jediný strom!
Eva Sodomová