Komunální volby 2018 se blíží a obavy stoupají, zejména na těch stranách, kde některým jde doslova o budoucnost. Někteří se zase bojí, že ztratí možnost otáčet světem podle svých představ, které ne vždy odpovídají potřebám a realitě. Ačkoliv jsem do této vřavy nehodlala naskočit - být komunální politik totiž není snadná role a ne každý je ochoten se pro takovou úlohu rozhodnout, zájem o budoucnost a podobu mého města mi to nakonec nedovolil.

Do voleb se pouštím opět jako nezávislý kandidát a tentokráte v nezávislém hnutí. Nezávislý zde znamená princip, dle kterého za vámi nestojí žádná politická strana, která by vám garantovala a financovala volební klání za plnění stranických úkolů. Pokud jste nezávislí na jakékoli straně, musíte se sami k volbám vůbec dostat. Zcela na začátku tak musíte získat dostatek právoplatných podpisů obyvatel města, poté sami svépomocí vedete kampaň. - A to nejen proto, že pro potenciální sponzory jste neznámí a nemáte dostatečné šance na moc. - Jako nezávislé hnutí tak můžete naplno rozvinout skutečné poslání zastupitelstva, které je především služba ve veřejném zájmu.

Každý si brzy půjdeme vybrat z těch, kdo si myslíme, že naše město nepovedou jako "turecké hospodářství". - Zde bych si měla dát pozor na korektnost, nicméně lidová pořekadla mají svůj historický původ. - Před volbami mají mnozí silné nutkání psát hutné seznamy toho, co dobře udělali, o tom horším raději pomlčet. Můžeme takových seznamů vydat hodně, nicméně je čestné napsat, že zpravidla to není zásluha jen jedné strany a už vůbec ne jen politiků. Máme tak trochu tendenci zapomínat, že bez odpovědných úředníků, externích specialistů a odborně kvalitních firem jen těžko naplníme jakékoli vize. Celé fungování města je zpravidla složitější a město není složka ve vzduchoprázdnu, ale součást kraje a v širším měřítku českého státu. Některé věci dokonce město udělat musí, aby nebylo v rozporu se zákony, byť je vždy otázkou, jak to udělá. Nemluvme tedy o zásluhách, ale především o povinnostech. Není zde prostě místo pro sólo akce ani prosazování vlastního ega.

Komunální volby však nejsou pohledem nazpět, ale do budoucna. I když se nyní strany dublujeme a předháníme ve svých slibech, zdůrazňujeme své kvality, každá strana má odlišnou představu o tom, jak bude město reálně spravovat. Sliby jsou u všech bez rozdílu natolik obecné nebo upovídané, že až během následujících čtyř let poznáme, co tím kdo vlastně myslel. Navzdory tomu, jak se kdo rozhodneme a kdo bude nakonec tvořit většinu v zastupitelstvu, je třeba v budoucnu důsledně sledovat, co se v našem městě děje, a nedovolit, aby kdokoliv nekompetentními kroky či chybami zablokoval možná řešení do budoucna. V první řadě jde přece o nás obyvatele města, kteří bychom neměli doplácet nejen na staré chyby, ale hlavně nedopustit možné další. A pozor, podbízet se není to samé co řešit!

O prioritách města by tak nemělo být rozhodováno v úzkém kruhu, ale je zásadní vést široký a otevřený dialog napříč politickým spektrem a být v kontaktu s veřejností. Nebojme se tak být věcně kritičtí, dopřát si luxus vlastního názoru a označit věci pravým jménem navzdory tomu, že se můžeme dočkat nepochopení či cílené manipulace. Tou se může stát i zdánlivě věcná redakční poznámka jako například u mého článku v předchozím Odrazu. Pisatel poznámky ani na chvíli nepřemýšlel o tom, že se opravdu musí něco změnit. Oprávněné vyjádření vlastního názoru nám garantuje demokratický princip a je hybatelem změn v naší společnosti. A rozhodně si stojím za tím, že má smysl prosazovat budování veřejné infrastruktury koncepčně, ve vazbě na urbanistickou strukturu města, jeho rozvoj a dle pravidel. V dalších čtyřech letech město čekají úkoly, které vyžadují hodně demokracie, ať se jedná o nový územní plán, vyřešení problematiky základní školy a mateřských škol, koncepční péči o zeleň s ohledem na situaci krajiny a zhoršující se klima nebo dopravní situaci a hlavní průtah městem a mnohé další, na které jsem nevzpomněla.

Město čekají úkoly, kterým se nevyhne nikdo, kdo bude v čele města stát. Jednotlivé problematiky jsou ale spojité nádoby. Pokud se v jednom okruhu něco špatně nastaví ve vazbě k ostatním, může být, že řešení jiné problematiky se zcela zablokuje nebo že jedno řešení doplatí na druhé. Je tak nutné k těmto úkolům přistupovat s rozvahou a kontextuálně a ne jen usilovat o politické trofeje za odvedený úkol bez ohledu na to, jak byl splněn. V budoucnosti totiž nejde o kvantitu - pomyslné zářezy na pažbě, ale v první řadě o kvalitu - o kvalitu našeho života a života budoucích generací v našem společném městě.

Mgr. Jitka Šrejberová, Ph.D., umělecký historik a zastupitelka Města Roztoky.