Byl jednou jeden... vánoční stromeček, který zaspal dobu a když si chtěl zvolit místo, kde by se usadil, nebylo to už tak snadné. Většina měst a obcí již své stromečky měla. Každá pražská čtvrť již měla krásný a velký strom. I v přilehlých Roztokách stál na náměstí strom, ze kterého měl ten náš stromeček respekt. "Kde já ubohý najdu své místo? Přece nepůjdu rovnou do ZOO, aby si se mnou pohráli sloni?" A pak si najednou vzpomněl, že v obci Žalov nebyl stromeček již dobrých 70 let a rozhodnutí přišlo jako blesk z nebe. A když tomu napomohl pan místostarosta Novotný a dobří lidé z Technických služeb, v čele s panem Sládkem, přispěli k jeho usazení a nastrojení, stromeček nabyl sebevědomí a hrdě zaujal místo na náměstíčku pod železářstvím, jehož majitel pan Müller k tomu dal své svolení, a nedočkavě čekal na své rozsvícení. 

Na Mikuláše, dne 5.12. v 18. hod. za účasti a nadšení mnoha dětí i dospělých se rozzářil v celé své kráse. Žalovští občané vzali do svých rukou pohoštění, zazpívali si koledy (na přání i Papouška Kakadu), děti našly pod stromečkem zdobené perníčky paní Herzingerové, sladkosti, ovoce a ořechy. Dostavil se i Mikuláš s andělem a čertem a proto se objevilo někde i uhlí a u těch nejmenších trochu strachu. Nálada všech přítomných byla výborná a ani přicházející večerní zima na tom nemohla nic změnit. 

Za to, že tato pohádka dopadla tak dobře, je nutné poděkovat nejen výše jmenovaným, ale také paní zastupitelce Kazdové a jejím žalovským přátelům, kteří zdarma připravili pohoštění pro desítky lidí. Dík patří Pavlu Šnajdrovi za skvělý Žalowar a svařák, Najahovi Obejdovi, Monice a Petrovi Bromovským za prvotřídní šunku, buřty, elektřinu a zázemí, Janě Čapkové za Mikuláše, čerta a anděla, Lence Herzingerové za velmi pracnou výrobu perníčků s vánočními motivy i v dárkovém balení, manželům Fučíkovým za římský oheň, paní Hauserové za foto a také dcerám paní Kazdové, které po akci uklidili. 

A tak bych mohla jmenovat další a další zanícené pomocníky, ale to by můj článek byl velmi dlouhý. Musím nechat místo i pro druhé. Proto, jestli jsem někoho nejmenovala, nezlobte se. Vážím si práce všech a všem vám velmi děkuji. 

Koledování na palouku 

bylo naše druhé prosincové setkání provoněné cukrovím, punčem, tóny kytar a zpěvem. 

Protože vánoce jsou časem milých setkání, povídání a také vzpomínání, stalo se již tradicí naše prosincové setkání na Štědrý den na palouku u Sodomů. Sešli jsme se třetím rokem, ale i to se dá nazvat již tradicí. Přišli sousedé i nesousedé, žalovští i roztočtí a zazpívali si s námi i oba roztočtí místostarostové. Ve zpěvu a ve hře na kytaru nás tento rok posílil pan Mgr. Jiří Klapka a vnesl do koledování nový náboj. 

Přálo nám tentokrát i počasí. Sluníčko se na nás usmívalo, děti ujídali cukroví a dospělým chutnalo spíše cukroví tekuté. Dovolím si říci, že to byla příjemná hodinka strávena s přáteli. Proto bych ráda poděkovala všem zúčastněným na tomto setkání. Děkuji Lence Vozkové, Jiřímu Klapkovi a svému manželovi za hudební produkci a výběr hezkých koled a písní. Děkuji těm, kteří přinesli cukroví, svařák, punč i říznější občerstvení. Římský oheň manželů Fučíkových nesměl chybět, jinak by našim kytaristům umrzly prstíky. A samozřejmě patří můj dík všem přítomným za vytvoření příjemné vánoční atmosféry, kterou si tento výjimečný den zaslouží. Je vidět, že je stále dost lidí, kteří ctí tradice. A to je dobře. 

Za rok na shledanou. 

Eva Sodomová zastupitelka