Oblast nad staveništěm nové žalovské školy a žhavé téma již v roce 2009, za starostování paní starostky Vavřínové. Občané si tehdy stěžovali na navážku nejméně 50 000 m3 údajně "zeminy". Důvod? Autor projektu Ing. arch. Mikoláš Vavřín, manžel paní starostky, a majitelé dotčených pozemků prý chtějí krajinu rekultivovat, uvést do původního stavu, osadit stromy a krajinu nechat volně splynout s přírodou, tak jak tomu bylo doposud. Omyl! Změna územního plánu a obavy občanů z nové výstavby se záhy potvrdily. Jejich snaha zabránit výstavbě a zachovat neporušenou přírodu této lokality, která navazuje na přírodní rezervaci Řivnáč, zůstala někde v propadlišti dějin. Občané se snažili fotograficky zdokumentovat obsah nákladů přetížených aut, psali stížnosti na MÚ a ČIŽP, a dokonce podepisovali petici. A jak to dopadlo?

Pracovníci inspekce, odd. ochrany přírody a odd. odpadového hospodářství, v rámci šetření obdrženého podnětu, provedli v uvedené lokalitě dne 27. 10. 2011 inspekční šetření. Předmětem inspekčního šetření bylo dodržování zákona o odpadech a jeho prováděcích právních předpisů a zákona o ochraně přírody a krajiny na dotčených pozemcích. Inspekční šetření bylo zahájeno na MěÚ Roztoky a následně inspekce provedla místní šetření předmětných pozemků za přítomnosti vedoucího stavebního úřadu. Při jednání bylo inspekci předloženo platné územní rozhodnutí Stavebního úřadu Roztoky pro účel "Rekultivace 2. části zemníku Roztoky- Žalov na pozemcích parc. č. ... atd. atd. Na základě všech těchto šetření inspekce konstatuje následující: 1.) Předmětné území není součástí žádného zvláště chráněného území dle dikce zákona č. 114/1992 Sb. V bližším okolí se nalézá památkově chráněné hradiště. (Formulovala bych to spíše tak, že předmětné území přímo sousedí s památkově chráněným hradištěm.) 2.) V souvislosti s ochranou krajinného rázu (ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb.) bylo k provozované činnosti vydáno souhlasné závazné stanovisko Městského úřadu Černošice, odd. ochrany přírody a krajiny. (Můj názor: Černošice jsou nadřízený orgán, který slepě rozhoduje, ale my, obyvatelé Žalova, zde žijeme a máme veškeré dění okolo nás přímo před očima.) 3.) Rozhodnutím Městského úřadu Roztoky, odb. životního prostředí, bylo povoleno kácení dřevin na zmiňovaných pozemcích. Zároveň byla uložena žadateli povinnost náhradní výsadby v rozsahu 10 ks alejových stromů (jeřáb, javor, lípa, trnovník akát) s následnou péčí po dobu 3 let. Dle sdělení referentky MěÚ Roztoky byla náhradní výsadba splněna v požadovaném termínu i rozsahu. (U tohoto bodu budeme muset prověřit, zda výsadba opravdu proběhla. Za sebe mohu říci, že jsem v těchto místech žádný jeřáb nebo lípu neviděla.) 4.) Dle schváleného územního plánu města Roztoky jsou předmětné pozemky zahrnuty v zóně funkčního využití jako všeobecně obytné území. Dle vydaného Územního rozhodnutí Stavebního úřadu Roztoky má dojít na dotčených parcelách k provedení terénních úprav, zavezení zemníku výkopovou zeminou do předpokládané původní konfigurace terénu tak, aby území bylo možné využít v souladu se schváleným územním plánem, tj. všeobecné smíšené území a všeobecné obytné území. 5.) Inspekčním šetřením na předmětných pozemcích inspekce zjistila, že se na pozemcích nachází pouze výkopová zemina (lež) a nachází se na pozemcích uvedených v rozhodnutí St.ú. Roztoky ze dne 23. 3. 2009. Pozemek byl z přístupových míst oplocen a opatřen závorou a uzamykatelnými vraty (zčásti lež). V době šetření inspekce návoz zemin na pozemky probíhal a byla přítomna obsluha zařízení. 6.) Dne 16. 11. 2011 obdržela inspekce od zhotovitele díla (společnost Bohemia style construct s.r.o.) požadované rozbory dokladující kvalitu ukládaných výkopových zemin na předmětné pozemky. Dle zákona o odpadech musí výkopová zemina splňovat podmínky stanovené vyhláškou č. 294/2005 Sb. Všimněte si, že rozbory dokazující kvalitu ukládaných "zemin" dokládá firma, která je nařčena z porušení zákona, a posílá ji ke kontrole inspekci. Ta konstatuje už jen to, že výkopové zeminy ukládané na předmětné pozemky vyhovují požadavkům kladeným vyhláškou č... A závěr zní: Česká inspekce životního prostředí v rámci proběhnuvšího inspekčního šetření shledala stížnost č. 11/41/0432 jako neoprávněnou. Zjednodušeně řečeno: Vy, několik desítek lidí žijících v této lokalitě a svědkové každodenního dění, nemáte pravdu!!! Toto se událo před deseti lety a zdálo by se, že události "zemník" usnuly. Není tomu tak. Toto území je jako dřímající sopka, která čeká na svůj čas. To, co se tam dělo a stále děje, je doutnákem k sudu s prachem a následnému výbuchu. Rok 2020 byl pro žalovské občany nejen rokem boje s covidem-19, ale také bojem proti bezohlednému počínání stavební firmy HYPOS PLUS, která se ujala dalšího zavážení zemníku "zeminou". Opět se rodinné domky začaly otřásat při průjezdu plně naložených nákladních aut. Naváželo se celý rok, až "hrneček přetekl". Sousedící domy se ocitly o metr až dva pod úrovní navážky. Navezená zemina je černá mazlavá hmota, tu z ní kouká kabel, tu zase trubka či kus pneumatiky a zákonem nařízená půlmetrová vrstva kvalitní zeminy nikde! Neutěšená planina, kde keře byly vytrhány a stromy bez povolení pokáceny (potvrzeno OŽP). Čerstvé dřevo keřů a stromů se pálilo přímo na místě, a protože dělníci "objevili", že čerstvé dřevo nehoří, pomáhali si poléváním dřeva naftou. Jistě si dovede každý představit, jak asi takové pálení vypadá, jaká je to zátěž pro ovzduší, životní prostředí, pro lidi, kteří tady bydlí. Stromy, které měly to štěstí a přežily na okrajích pozemků, mají místy strženou kůru a olámané větve od stavebních strojů. Firma se rozmáchla tak mohutně, že ani nepostřehla, že se už pohybuje na vedlejších, městských pozemcích a také na chráněném území Řivnáče. Bez mrknutí oka a bez omluvy pokácela strom na hranici se soukromým pozemkem a tím poničila majiteli i plot. Betonová cesta, která měla být zpřístupněna veřejnosti výměnou za užívání městských pozemků, je nepoužitelná. Množství bahna, hromady suti či materiálu její využití neumožňují. Výčet nedovolených, nezodpovědných a bezohledných počínání k životnímu prostředí a k občanům ze strany stavební firmy donutil lidi jednat. Stížnost se všemi nekalostmi mířila na městský a stavební úřad. Je mou povinností ocenit okamžité jednání obou místostarostů, pana Novotného a pana Hadraby, kteří se den před vánočními svátky sešli s občany přímo na místě, a všichni společně jsme v gumových holínkách, po kotníky se bořící v bahně, absolvovali hodinovou prohlídku zemníku. Zjistila se mnohá pochybení, podobná těm před deseti lety. Navážka není v souladu s projektovou dokumentací, naváží se nepřípustný materiál, poslední vrstva není zemina (aspoň 30cm) atd. Místostarostové slíbili součinnost a pomoc, ale také si postěžovali, že se stavebními firmami se špatně jedná. Neřídí se zákony ani vyhláškami a žalovat je není řešením. Dlouhotrvajícím soudním sporem se utrpení lidí jen prodlouží. I když naši radní jednali rychle a společná schůzka byla přínosná, postrádali jsme hlavního aktéra, a tím je stavební úřad se stejným vedoucím, který před deseti lety řešil kauzu "Zemník". Proto byla dohodnuta další schůzka hned po Novém roce, které se zúčastnili, kromě zástupců města a občanů, také Stavební úřad a vedení stavební firmy Hypos. Jednání bylo klidné a dalo by se říci, že konstruktivní. Stavební firma sice tvrdí, že navážela jen zeminu, na přiloženém obrázku je však vidět všechno, jen ne zemina, ale na druhou stranu některá svá pochybení přiznala a slíbila nápravu i náhradu. Vedoucí stavebního úřadu dal vše do zápisu a čas ukáže, zda tato měsíční krajina už nebude ostudou Žalova. Věřím našim starostům, kteří se tomu hodně věnovali, a chci věřit i stavebnímu úřadu, že mnoho pádných důkazů jim nedovolí, aby se postavili ke kauze odmítavě a se zavřenýma očima.

Eva Sodomová